Školní zralost a osobnost dítěte
Chcete vědět, co zahrnuje školní zralost? Váháte, jestli je vaše dítě zralé pro školu, když je přecitlivělé, špatně se soustředí, obtížně si zvyká na nové lidi nebo se nechce podřizovat? Možná je to důvod pro odklad. Ale možná to za rok nebude lepší, protože jde spíš o povahu než nezralost. Typ osobnosti totiž výrazně ovlivňuje učební styl dítěte – co ho zajímá, jaké typy činností jej přirozeně motivují či za jakých podmínek se dobře soustředí. A proč může vypadat nezralé, i když ve skutečnosti není.
Co všechno školní zralost zahrnuje?
Školní zralost má mnoho složek a je potřeba nad ní přemýšlet komplexně a u každého dítěte individuálně. V rámci zjišťování školní zralosti se odhaluje vývoj vnímání – zrakového, sluchového, prostorového, ale také řeči, grafomotoriky atd. Když dítě zralé není, učit se číst, psát a počítat ho bude stát velké úsilí a mozek to bude zbytečně zatěžovat. Podstatná je také pracovní, sociální a emoční zralost či schopnost zaměřit pozornost a udržet ji.
Na co se podle mě ale klade malý důraz, je osobnost dítěte. A nemyslím tím klasické „je introvert, a proto se stydí“, nebo „je extravert, a proto nebude mít problém v novém prostředí“ (to mimochodem není pravda 🙂 ). V tomto článku se proto zaměříme na zralost emoční a sociální (protože ty s typem osobnosti úzce souvisí) a zmapujeme také, v čem se některé typy mohou jevit jako nezralé, i když možná nejsou.
„Zápisy jsou za měsíc a já se s tím vnitřně peru. Odklad nebo ne? Mám dítě, které společnost lidí od malička moc nebere, postupně se v ní učí fungovat lépe, ale evidentně to žádné velké potěšení není, sám se už naučil číst, sčítá a odčítá. Slyším různé názory – sociální zralost je klíčová, to, že umí číst je vedlejší. Pak zase, že když se to přetáhne, ztrácí chuť k učení.“
Emoční zralost
V době kolem 6 let předpokládáme, že ustupuje emoční labilita, dítě zvládá lépe korigovat projevy emocí. To znamená, že dítě nebude reagovat na nezdar či nespravedlnost impulsivním výbuchem nebo pláčem. Mám zkušenost, že většina dětí ve škole své emoce koriguje lépe než doma :-). Doma si děti „víc dovolí“, ale znamená to hlavně to, že se cítí bezpečně, různé emoční reakce si zkouší, aby na ně dostávaly zpětnou vazbu a učily se, jak emoce zvládat. Je ale také dobré vědět, že různé typy dětí tíhnou k různým strategiím zvládání emocí a to, že některé dítě se spíš stáhne a prožívá emoce uvnitř, ještě neznamená, že je umí lépe zvládat. (O tom, jak pracují s emocemi jednotlivé typy osobnosti, se dočtete v knize Nejsou stejné).
Emoční zralost je také spojená se schopností odloučit se od rodičů. Dítěti by se mělo stýskat jen do té míry, aby mu to nebránilo se učit, nemělo by v průběhu dne neustále myslet na domov. S tím zpravidla děti, které chodily do MŠ, nemívají problém. Ovšem děti, které potřebují delší čas na adaptaci (zjednodušeně řečeno všechny introvertní a všechny SJ typy), mohou v novém prostředí reagovat výraznějšími emocemi a působit, že jsou emočně nezralé.
Sociální zralost
Školní zralost zahrnuje také to, jestli dítě umí pozdravit, poprosit, poděkovat, rozloučit se. Patří to do sociální zralosti. Mnoho dětí to umí, ale nechtějí to dělat v novém prostředí a s cizími lidmi. Dítě by také mělo být samostatné v sebeobsluze (což opět děti z MŠ umí) a mělo by být schopno akceptovat sociální normy a přizpůsobit jim své chování. To může být pro některé typy náročné – NT typy zpravidla sociální normy ze školky či rodiny znají, ale pravidla potřebují mít logicky vysvětlena a nevymáhána příliš autoritativně. O pravidlech a SP typech více později.
Uvádí se také, že by dítě mělo být schopno vyslechnout a přijmout názor jiného člověka. Pokud se ale za slovem „názor“ budou skrývat požadavky autority předkládané způsobem, že se o nich nediskutuje, některé typy dětí s tím mohou mít problém. A např. ENTJ děti nebudou vůbec váhat vyjádřit nesouhlas a říct svůj názor, což může být některými učiteli vnímáno jako neochota se podřídit.
Některé typy dětí přirozeně tíhnou k harmonii či plnění očekávání, takže působí jako sociálně zralé, protože je lákají kontakty s jinými dětmi (i když je třeba samy neiniciují) a dělají, co se po nich chce, aby je měli druzí (učitelka, kamarádi) rádi. Vedle nich vypadají děti, které jakýkoliv požadavek okolí nejdřív filtrují svou vnitřní logikou, analyzují řešení delší dobu ve své hlavě a nemají potřebu spolupracovat s druhými, jako neochotné a v předškolním věku také sociálně nezralé.
„Dcera (INTP) nechce být středem pozornosti. Jednou si odmítla vzít do školky šaty s vysvětlením, že by ji ostatní pochválili, a to by jí bylo nepříjemné. Bojím se, že nebude schopná se plnohodnotně zapojit do práce ve třídě a učitelka si ji onálepkuje jako lajdáka nebo ignoranta.“
„Odtažitý“ postoj k okolí se u těchto dětí za rok nezmění. Se sourozenci, jedním kamarádem či bratranci si normálně hrají a se známými lidmi prohodí pár slov, ale jinak potřebu komunikovat moc nemají. V předškolním věku také nepotřebují vytvářet a rozvíjet nové vztahy a nemívají potřebu se někomu zavděčit. A dělat, co po nich druzí chtějí, budou jen v případě, že bude respektována jejich potřeba autonomie, požadavky budou logicky zdůvodněny a nebude na ně vyvíjen tlak. Pokud máte takové dítě a jeho mozek je již připraven učit se číst, psát a počítat, nebojte se sociální nezralosti. Pomalu reagovat na požadavky, nepamatovat si jména kamarádů či preferovat práci o samotě před skupinou, bude dítě stejně tak letos jako za rok, za dva. Sociální dovednosti se naučí později.
Nezralost nebo typ osobnosti?
Pojďme se nyní na školní zralost podívat z hlediska čtyř typů temperamentu. Co potřebují při učení a proč mohou působit jako nezralé, i když ve skutečnosti nejsou?
SP děti potřebují především BÝT TEĎ A TADY, SVOBODU A OKAMŽITÝ DOPAD. Musí si svět „osahat“, mít možnost se pohybovat a učit se metodou „pokus – omyl“. Mohou vypadat nezralé ve smyslu udržení pozornosti u činností, které jsou málo akční. Mohou také působit jako rebelové, kteří porušují záměrně pravidla – což se někdy opravdu děje, pokud jsou pravidla stanovena příliš autoritativně a dítě nemá prostor pro volnost a pohyb. Většinou ale pravidla nepřekračují naschvál, jen jsou tak pohlceny akcí, že si pravidlo neuvědomí, nebo si ho prostě nepamatují.
SJ děti mají potřebu STABILITY, PŘEDVÍDATELNOSTI A SPOLEHLIVOSTI. Mají rády, když mají věci stálou strukturu a řád, dostávají konkrétní zadání a rády pracují s šablonami a vzory. Potřebují, aby jim učitel dostatečně přesně říkal, co od nich očekává, a poskytoval jim podporu na cestě, když si nejsou jisty. Prožívají nejistotu a pocity selhání, když nepochopily úkol nebo se ztratily při jeho řešení.
Přestože ve škole většinou plní to, co se po nich žádá, mohou vypadat nejisté, potažmo nezralé, pokud od nich vyžadujeme plnění kreativních úkolů s otevřeným zadáním. Introvertní verze SJ typů, zejména ISTJ, mohou navíc působit „nedostatečně“ také v oblasti sociální zralosti – navazovat kontakty s novými lidmi a ve vztazích se nějak „emočně angažovat“ je pro ně v tomto věku ještě velmi náročné.
Vrozenými potřebami NF dětí je HLUBŠÍ SMYSL, JEDINEČNOST A HARMONIE. Potřebují prostor pro svou fantazii a osobní vztah s učitelem, který jim dává najevo, že je má rád a jsou pro něj něčím výjimečné. A také, aby byl laskavý a shovívavý k nim i spolužákům. Jinak se trápí, řeší pocity své i ostatních a na výuku se nemohou soustředit. Tyto děti vše hluboce prožívají, a tak mohou vypadat emočně nezralé. Introvertní NF typy se pak mohou zpočátku držet hodně zpátky v novém prostředí a s novými lidmi.
Pro NT děti jsou klíčové potřeby ROZUMĚT A PROVĚŘOVAT, KOMPETENTNOST A ZDOKONALOVÁNÍ. Na okolí působí zpravidla velmi inteligentně – zajímají se o témata, která bychom u předškoláka nečekali, pátrají po logice věcí. Tahle jejich „intelektuální zralost“ je někdy v rozporu s praktickými dovednostmi sebeobsluhy. Ne proto, že by jí nebyly schopné, ale cokoliv pravidelného (jako je např. čištění zubů či oblékání) je pro ně nuda a rády se v tom nechávají obsluhovat svými rodiči (není to pravidlem u všech dětí tohoto typu). Rodiče se pak obávají, jak to dítě bude zvládat ve školce či škole. Tam ale zpravidla funguje to, že před okolím tyto děti nechtějí být vnímány jako neschopné, takže se o sebe normálně postarají. Introvertní verze NT typů (zejména INTP) mohou navíc působit nezrale v sociální oblasti – nemají potřebu se s druhými seznamovat nebo jim něco sdělovat.
Až budete přemýšlet o školní zralosti svého dítěte, radit se o ní s učitelkami ve školce nebo se obávat toho, jak zvládne dítě nástup do první třídy, vezměte v úvahu taky typ jeho osobnosti. Odhalit ho můžete pomocí knihy Nejsou stejné.
Komentáře k článku
Napsat komentář
Související články
Různé styly učení v jedné třídě
Různé typy dětí mají různé styly učení. Některé potřebují velmi konkrétní zadání, jiné chtějí pracovat kreativně podle svých představ. Některé se dokáží soustředit po celou hodinu, jiné snadno něco vyruší, přestože nemají ADHD. Některé se snadno učí teorii, jiné ji bez konkrétních příkladů vůbec nepochopí. Proč tomu tak je? Odpověď může být ve vrozených potřebách,… Číst dál
Škola volá: Tři rady pro rodiče (nejen) prvňáčků
Nástup do školy je velká změna. Po prvním týdnu budete možná pochybovat, jestli váš prvňáček neměl mít odklad. Možná bude roztržité, možná víc unavené či podrážděné, nebude schopné vám říct, co se ve škole dělo a co si má připravit na zítra. To všechno je normální. Začít chodit do školy je pro děti náročnější než… Číst dál
Styly učení u různých typů dětí
Chcete, aby se vaše dítě dobře a rádo učilo? Různé děti mají různé styly učení - odhalte, jaký má vaše dítě. Zjistěte, co ho motivuje a jak mu dávat zpětnou vazbu. Učení doma i ve škole bude snazší a dítě bude moci lépe rozvíjet svůj potenciál. … Číst dál
Lucka
Super článek! Jen mě k tomu napadá, když už se rodiče rozhodnou pro odklad, tak to dítěti komunikovat citlivě s ohledem na jeho typ. Možná SJ nebo NF děti budou v pohodě s odkladem (zůstanou ve známé školce, stejné hodné paní učitelky…).
Ale když vidím, jak se ENTJ dcera na školu nadšeně třepe, že už bude velká školačka (a já to jako INTJ měla stejně, první školní den jsem prostě MUSELA jít s aktovkou, nedala jsem si to vymluvit ?).
Pokud by mě rodiče nechali doma z důvodu domnělé nezralosti, tak mě to hodně sejme, že ještě „nejsem kompetentní“…
Šárka z Teorie Typu
To je pravda – pro NT děti bývá škola „důkazem“ jejich kompententnosti a také se těší, že se tam budou „něco pořádného (tedy nového a zajímavého) učit“. Proto zpravidla na začátku první třídy i velmi ctí paní učitelku – berou ji jako „odborníka“ na učení a důvěřují jí. Dokud se nezklamou 🙁
Ale k otázce – ano, při odkladu je potřeba hodně zvažovat, jak to dětem podat. Ideální je, když si rodiče hlídají, jak o nástupu dítěte do školy mluví už dlouho dopředu. Jestli odklad vnímají a prezentují před dítětem jako něco negativního nebo o něm mluví neutrálně jako o jedné z možností, kterou musí rozhodnout ti, kteří tomu rozumí – odborníci v poradně, učitelé ve škole apod. A rovnou říkají, jaké klady to může mít – a přitom zohlední právě vrozené potřeby dítěte.
Faktem ale je, že u ENTJ dítěte jsem snad odklad ještě nedoporučila. Tyhle děti do školy většinou jít opravdu chtějí a mají takový tah na branku v tom, pro co se rozhodnou, že i určité známky nezralosti vyváží svou houževnatostí. Ale dítě má vědět, že má například příliš tvrdou ruku a musí trénovat do září její uvolňování, jinak se mu bude obtížně učit psát.
Veronika Beranová
Článek je super! S obecnými informacemi o emoční a sociální zralosti naprosto souzním. A protože se ŠZ profesně dost věnuji, jsem ráda, že to vidím stejně. Rozdělení podle typů vnímám jako velmi zajímavé a obohacující, takže děkuji ?.
Adéla
Děkuji za tento článek! Trochu se obávám, že u syna ESFP bude lepší odklad, aby šel do školy – 7,5 let. Tuším, že bude mít trochu problém s pozorností a pravidly 🙂 a s čímkoliv, co nebude praktické a nebude mu dávat smysl. Vše bude honit na poslední chvilku. Pro nás rodiče INFJ a ISTJ náročné pochopit, ale snažíme se 🙂 Tak stále váháme…
Šárka z Teorie Typu
Díky, Adélo… no ono hodně záleží taky, do jaké školy jde a jak je zralý v těch oblastech vnímání, grafomotoriky atd. S pravidly a pozorností bude mít „problém“ i za rok, za dva, za tři 🙂 Podle mě je důležitý i názor školky (pokud vůči němu nejsou „zaujatí“ :-).
Simona P.
Děkuji za široké spektrum poznatků. Pracuji na 1.stupni, u par svých svěřenců už bych i sama typ NT nebo NF i vypozorovala. Mam třeba divku, která nastoupila v 6 letech do 1. třídy a ač nejmladší, svým spíše NF zaměřením se uspešně drží mezi premianty a zároveň tak trochu reflektuje můj postoj a přátelství k třídě jako takové. Tvořivé úkoly plní nejraději.
Jana
Já mám dceru 5 let, tuším že bude SJ typ. Na školu se moc těší, ráda plní úkoly, ráda si tvoří, je svědomitá a má potřebu harmonie kolem sebe. Jakýkoliv nátlak je kontraproduktivní. Umí počítat a abecedu, učila se sama ze své iniciativy. Ve školce nám teď napsali “ doporučení“ na PPP a prakticky výrazně nedoporučili jít do školy. Protože převážně pozoruje kolektiv, trvá ji delší dobu než se začlenila. Teď už je v pohodě. Každopádně si přirozeně hlídá svůj prostoru a je obezřetná. Podle učitelek by jí pomohl rok navíc ve školce. S tím já zásadně nesouhlasím. Dcera je velice schopná a samostatná a za rok se její charakter nezmění. Pokud jí v poradně školu nedoporučí, myslím, že jí to hodně sejme. Cítí se na to být připravena. Moc ten dnešní trend dávat dítěti odklad za každou cenu nechápu. Ve škole mi řekli, že na zápis máme přijít jedině s kladným posudkem z poradny. Ale že pan psycholog obvykle nepouští žádné děti dříve. A přitom je to škola u nás ve vesnici, více tříd dohromady, málo děti, s individuálním přístupem, lehce alternativní. No nechci být nastartovaná dopředu, ale nehodlám se nechat jen tak vyhodit…
Jitka
Jano, odklad je jen na rodičích, nikdo vás nemůže nutit. A kladný posudek z poradny nikdo vyžadovat nemůže – není to nikde v zákoně dane. Ale pokud to je malá škola, chce to dobrou komunikaci, at si vstup nezneprijemnite. A kdyžtak můžete do jakékoliv poradny, ne jen do té spádové.
Šárko omlouvám se za komentář mimo… Ale musela jsem. Jinak článek super, moc mi váš přístup v práci pomáhá!
Šárka z Teorie Typu
Díky, Jitko, rozhodně to není mimo 🙂 já tyhle „technické“ záležitosti kolem odkladu nechtěla v článku přímo řešit, to si rodiče mohou najít jinde. Tak je dobře, že to tady zaznělo.
Anna
Jak píše Jitka, odklad je na vás. Pokud vím, nemůžou vás ani nutit jít do PPP, pokud s tím nesouhlasíte a dceru do školy dát chcete.
Mirka
Mohu se zeptat jak jste se rozhodla?
Ivi
Zdravim.
Moc děkuji.
Právě řešíme. Teď mám pocit, ze kovid a zavřené školky nás dost vratily ?
Ještě měsíc k rozhodnutí.
Děkujeme a těšíme se zase příště. Ivi
Kristína Zápražná
Dobrý den,
já nedokážu poznat, jaký je dcera typ, zdá se mi, že má z každého něco….Jsem v rizikové skupině (Kovid) a bohužel dcera nechodí do předškoláků už od začátku října. Chtěla jsem ji poslat v září v 6 a půl letech do 1. třídy a jen tak jsem šla do PPP poradny a k mému překvapení jí doporučili odklad (levák, co píše i pravou, okluzor na levém oku, asi nedozrále zrakové vnímání, nevidí nebo snad neřeší detail. Na plnou diagnostiku ještě čekám). To, že dcera neřeší detail, jsem si všimla, už když byla mnohem menší: „mami, to nevadí“. Myslela jsem, že se jí nechce, ale v PPP poradně se snažila a detail přesto neviděla nebo nezpracovala správně. Dcera se v ještě v říjnu ráda učila písmenka a „dělala školu“. Teď, co je půl roku doma jen s dospělými (nemá sourozence), to nesnáší….Je možný revers kvůli tomu, že velmi zřídka vidí děti? Zatím mi učitelka z lední školky i 2 paní z PPP poradny řekly,, že odkald jí uškodit nemůže, ale pokud půjde do školy ( lesní škola o 7 dětech) nezralá, ublíží jí to na celý živat. Děkuji za názor
Šárka z Teorie Typu
Dobrý den, Kristíno. Pokud Vám v poradně i školce řekli, že doporučují odklad, asi bych se toho držela. To, že se v říjnu ráda učila písmenka a dělala školu, ještě neznamená, že má mozek připravený na čtení a psaní. Pokud se nepřipravený (nezralý) mozek zatíží nároky na to, aby se dítě učilo číst a psát, často jsou pak z toho poruchy učení – dyslexie apod. Myslím, že v téhle době bude odkladů víc, takže nebude nejstarší ve třídě.
Bára
Dobrý den,
Také jsme řešili. Syn je podle mého INT (P?), uvažovali jsme kvůli sociální nezralosti o odkladu, ale v PPP nám řekli, že je šikovný a povaha jiná za rok nebude. Zdá se mi ale, že se školy spíše obává, než aby se těšil, bojí se změn a sám říká, že nechce nic nového, i když uznává, že umět číst nebo lépe počítat by se mu hodilo. Odpovídá to intp typu? Nemůže ho konkurenční prostředí v běžné škole odradit? Děkuji
Šárka z Teorie Typu
Dobrý den, typ vám takto nepotvrdím 🙂 Ale může to tak být 🙂 Co se týká konkurenčního prostředí ve škole tak nejvíc záleží na učiteli, jaké prostředí vytvoří. Lepší by bylo, kdyby se neznámkovalo.. ale pokud nemáte jinou možnost, tak to nějak zvládne 🙂 s vaší podporou, protože budete rozumět jeho potřebám a snad si to nechá vysvětlit i paní učitelka. Držím palce, Šárka
Leona
Dobrý den, mám doma 5 letou dcerku ISTJ. Pani ucitelka ve skolce mi naznacila, at popremyslime o odkladu, kvuli socialni zralosti. Dcerka uplne nezapadla do kolektivu a spise vyhledava spolecnost dospelych. V kognitivnich funkcich je naopak zase hodne dopredu…
„Introvertní verze SJ typů, zejména ISTJ, mohou navíc působit „nedostatečně“ také v oblasti sociální zralosti – navazovat kontakty s novými lidmi a ve vztazích se nějak „emočně angažovat“ je pro ně v tomto věku ještě velmi náročné.“
Myslite tedy, ze ji rok ve skolce navic pomuze, nebo proste ma to zapsano svym typem a ani ten rok navic k nicemu nebude? Děkuji!
Šárka z Teorie Typu
Dobrý den, děkuji za otázku. Podle mě je teď přemýšlení o odkladu velmi předčasné, za půl roku se může mnohé změnit i v oblasti socializace, i když jako ISTJ nikdy nebude tíhnout k tomu být navázaná na hodně dětí. Odklad je třeba řešit komplexně a ideálně až někdy po novém roce, těsně před zápisy, protože děti se vyvíjejí rychle.. tak se klidně objednejte někdy na konec zimy do PPP, tam to zpravidla dokáží posoudit. Šárka
Lucie
Dobrý den,
moc děkuji za článek – začali jsme sbírat různé informace. Máme pětiletého syna (tipujeme ho na „NT“), který už ve 3 letech uměl všechna písmena, spoustu čísel, tvary (kruh, čtverec, obdélník, kosočtverec, atd.), barvy, uměl se podepsat, zajímal se o spoustu věcí – a to pokračuje vlastně celou dobu (podotýkám, že vše je z jeho zájmu, zkoušeli jsme ho jeden čas i brzdit, ale nepomohlo to, tak už nebrzdíme). Nyní v pěti letech napočítá v řadě do několika tisíc, počítá (sčítání, odčítání) do několika desítek (v jednodušších případech i tisících, milionech), umí počítat i do „minusu“, chápe co je 0, po slabikách si přečte jednoduchá slova a rozumí jeho významu, dlouho už hraje prší, staví lego i puzzle pro děti o několik let starší, miluje bludiště a sám je i tvoří, má rád úkoly a hádanky, dokáže přenést počítačovou hru na papír a připravit ji pro nás jako zábavu, baví ho angličtina, dopravní značky, vlajky, státy a s tím spojené informace, lidské tělo, dokáže diskutovat, argumentovat, atd… Ale umí se občas vzteknout (zvlášť, když mu něco nejde – je velmi soutěživý – tak někdy je smutný, skoro až k pláči, ale daří se nám s tím pracovat a zlepšovat), umí být tvrdohlavý, ale osvědčilo se mi, že když mu to vysvětlím tak jak to je (proč pospícháme, proč něco nejde atd.), jako s dospělým, tak to vezme v pohodě a „podřídí se“, pochopí situaci. Ve školce nám paní učitelka doporučila návštěvu PPP, zda by se nezvážil odklad školní docházky (je květnový, patřil by k nejmladším) – z důvodu sebeobsluhy (oblékání – sice to umí, ale občas je lenivý a hledá cesty, jak se z toho vyvlíknout a aby mu někdo pomohl), z důvodu nevyhraněné pravé a levé strany pro psaní (dlouho to vypadalo na leváka, ale už to zase střídá podle potřeby – píše ale písmena i čísla docela obstojně, už se si ruka více uvolňuje), z důvodu, že se ještě umí do nějaké činnosti tak ponořit, že ne vždy učitelky slyší a z důvodu, že když dělají nějaké úkoly, hodně pokukuje po dětech (dnes ale paní učitelka přiznala, že je to asi proto, že má už hotovo, že je to pro něj lehké). Slovo „nuda“, tak jak je v článku dokonce syn sám pro nějaké činnosti používá a je otrávený, když je musí dělat – přesně jak píšete, hlavně pro ty stereotypní. Umí být manuálně šikovný, ale i velmi nemotorný, rád pomáhá i doma (vaření, úklid, „chlapské práce“, atd.), sportovně je průměrný, někdy občas nešika, ale stane se, že i velmi překvapí v dobrém slova smyslu (např. fotbal apod.). Moc nevíme co s tím, ve školce ho to moc nebaví už teď – jediné, co je pro něj fajn jsou kamarádi (je jedináček), ale jinak ho to moc nebaví. Bojíme se, že odklad by pro něj byl spíš krokem zpátky, aby ho to nedemotivovalo, ale zase je asi v některých ohledech „nevyzrálý“…