Jak kritizovat a nenarušit vztahy

Snažíte se o respektující komunikaci, abyste měli dobré vztahy. Jakmile ale dojde na kritiku, málokdy zůstane komunikace ve věcné rovině bez emocí. Lze tomu předejít?

Ano, pokud druhým řekneme, jaké máme vrozené potřeby a co z toho vyplývá pro zpětnou vazbu. V tomto článku to lidé vašeho typu vyjádřili za vás. Stačí to předat dál – těm, kterým stojíte za to, aby vám zpětnou vazbu dávali.  

SP typy: „Zkusím a uvidím!“

Vrozené potřeby: AKCE TEĎ A TADY, SVOBODA, OKAMŽITÝ DOPAD

Nápad chceme realizovat, ne spekulovat „co by, kdyby“. Nechceme váhat, ale prostě to zkusit a potom opravit, když to nebude ok.
Nejlépe se poučíme z vlastních chyb. Když jsme se pro to sami rozhodli, přirozeně neseme důsledky a zkusíme to jinak.
Neúspěch nás neodrazuje od dalšího zkoušení. Může nás ale odrazovat vaše reakce na náš neúspěch. Vaše výčitky či nepochopení našeho přirozeného způsobu reagování „pokus – omyl“. Může nám to být líto a můžeme se postupně přestat snažit, nebo nás to naštve a půjdeme do opozice nebo něco uděláme za vašimi zády.

Nementorujte. My chyby víme a sami se z nich poučíme, nemusíte nám říkat, že jsme si nabili hubu.
Když nám říkáte, jak jinak jsme to měli udělat, my vás stejně nebereme moc vážně a vypínáme. My jsme totiž reagovali na situaci, tedy tak, jak nejlépe jsme v dané chvíli mohli.

SJ typy – „Udržíme věci v chodu.“

Vrozené potřeby: STABILITA, PŘEDVÍDATELNOST, SPOLEHLIVOST

Úkol chceme splnit, a splnit ho co nejlépe. Proto chceme vědět, co se po nás chce. Potřebujeme upřesnit zadání. Místo „nakresli cokoliv“ alespoň „nakresli cokoliv, co máte v bytě“. Protože co když nakreslím kolo a vůbec jsem ho kreslit neměl! Vynaložil jsem zbytečně úsilí a teď musím dělat něco jiného.
Když jsme úkol odevzdali, potřebujeme potvrdit, že je to to, co jste po nás chtěli, abychom si to mohli uzavřít.
A chceme taky zhodnocení, jak jsme to udělali. Nevadí nám kritika konkrétní věci s potenciálem udělat to lépe. Rádi zapracujeme opravy. A nevadí nám, když nás postrčíte správným směrem.
A pozor, bereme všechno doslova – takže ironie a fórky do zpětné vazby nepatří. Mluvte přesně, konkrétně, přímo k věci. Nenaznačujte!

NF typy – „Chci být sám sebou, ale nebýt sám“

Vrozené potřeby: HLUBŠÍ SMYSL, JEDINEČNOST, HARMONIE

V tom, co děláme, musíme vidět smysl, a tím je pro nás pomáhat druhým lidem a zlepšovat vztahy a společnost.
V zadáních potřebujeme tvůrčí volnost, jít vlastní cestou, ale zároveň cítit, že rozumíte našim záměrům a chápete naše pocity a nápady.
Potřebujeme oceňovat za to, že jsme, a nemusíme to dokazovat nějakými výkony. Bereme to tak, že každý je v něčem úžasný a chceme tak být druhými i vnímáni.

Kritiku vnímáme jako potvrzení vlastní nedokonalosti a spojujeme si ji s tím, že se tím naruší naše vztahy. A to i když je to kritika věcná.
Rádi bychom, kdybyste byli maximálně upřímní a otevření, ale přitom milí a laskaví. Z vaší neverbální komunikace (mimiky, gest, tónu hlasu) si totiž snadno domyslíme, jak to myslíte. A zpravidla si to bereme osobně.

NT typy „Já chci být lepší než já“

Vrozené potřeby: ROZUMĚT A PROVĚŘOVAT, KOMPETENTNOST, ZDOKONALOVÁNÍ

Věci se zlepší, když jim člověk porozumí, pak má teprve smysl hledat řešení. Takže šetříme čas tím, že si věc dobře rozmyslíme a najdeme vlastní způsob. A nechceme dělat to, co nedává smysl – nemá to logiku a nikam mě to neposune.
Nemáme rádi servilitu a citově zabarvenou zpětnou vazbu. Oceňujte naše schopnosti a promyšlenost našich řešení, ale říkejte to jasně, stručně a bez emocí. Vyjádřete podstatu a  nezacházejte do zbytečných detailů.

Kritiku nepotřebujeme, máme v sobě vlastního vnitřního kritika. Chybu vnímáme a štve nás, že jsme na to nepřišli sami. Nechápeme, že nás to nenapadlo! Možná se tváříme nepřívětivě – ale to se nezlobíme na vás, nýbrž sami na sebe.
Když kritika zazní, tak by měla být od kompetentních lidí a dostatečně podložená argumenty. Neraďte nám ale, jak to máme dělat lépe. Chceme na to přijít sami.

Vztahy narušuje i neschopnost zpětnou vazbu přijmout

Možná si říkáte, že je pro vás těžké kritiku přijímat, i když druhý výše uvedené zohlední. Že vám jakékoliv poukázání na chybu brnká na struny vaší sebehodnoty, kterou narušila výchova nebo negativní zkušenosti. Přesto se můžete snažit přijímat zpětnou vazbu otevřeně a s pokorou. Může vám pomoci ve vašem osobním rozvoji i zlepšování vztahů.

Jak přijímat zpětnou vazbu?

1. Buďte na příjmu a snažte se nesklouznout do obranného postoje, tzn. navenek, ale ani vnitřně, se vůči tomu, co vám druzí říkají, nevymezujte. Jen dobře poslouchejte a snažte se co nejlépe porozumět.
2. Poděkujte a přestaňte mluvit. Především nevysvětlujte své chování a nesnažte se korigovat jeho „dezinterpretace“. Myslete na to, že to, jak vaše chování lidi vnímají, je (jejich) skutečná realita.
3. Zeptejte se, co byste měli dělat jinak, co by lépe fungovalo. Přemýšlejte nad tím, co se dozvíte. Hledejte způsoby, co byste mohli příště udělat lépe a příště to zkuste.

O jednotlivých typech se více dočtete v knize Ani mámy nejsou stejné. Svůj typ si v ní určí nejen máma, ale jakýkoliv dospělý.