BLOG

Úskalí komunikace

antilopa-velke-usi

Sebelepší sluch nezaručí, že druzí uslyší to, co jim sdělujete. Vaše informace totiž na cestě k druhému člověku narazí na několik překážek. Všichni to víme, ale v každodennosti si to málo uvědomujeme. A důsledky jsou rozmanité – od drobných nedorozumění až k velkým konfliktům. Přitom stačí málo – vzít v úvahu typy osobnosti. Jejich komunikační styly se totiž v mnohém liší.

To, co říkáme, není to, co druhý slyší

„Vždyť jsi říkala, že…“
„Ale já jsem tím myslela…“
Máte myšlenku, kterou chcete sdělit. Nejprve ji musíte dostat do slov. Ne vždy se to zcela podaří. A první zkreslení je na světě.
To druhé nastává v hlavě člověka, se kterým mluvíte. Z toho, co slyší, si totiž vybere jen informace, na které je v důsledku svého typu osobnosti „naladěný“. A pak si ty informace zasadí do svého kontextu a dá jim svůj význam.
A vy si myslíte, že přece musel slyšet přesně to, co jste právě řekli.

Podívejme se na komunikaci pohledem různých typů osobnosti – autenticky popisují, jak chtějí, aby s nimi bylo komunikováno.

SP typy: „Zkusím a uvidím!“

Vrozené potřeby: AKCE TEĎ A TADY, SVOBODA, OKAMŽITÝ DOPAD

„Mluvte s námi věcně a na rovinu. Nemáme rádi omáčku kolem. Potřebujeme konkrétní, věcné a účelné informace, ne filosofování a teoretizování. Umíme snít a představovat si budoucnost i plánovat, co budeme dělat, ale je pro nás těžké poslouchat vaše záměry a cíle. Pokud se týkají vzdálenější budoucnosti, jsou pro nás těžko představitelné. Chceme se bavit o tom, co nás baví, hlavně aby se to týkalo přítomnosti nebo maximálně blízké budoucnosti. 
Neodsuzujte nás za nestálost v názorech. Pokud se mezitím změnila situace, můžeme teď tvrdit něco jiného nebo se jinak rozhodnout, aniž bychom vám to stihli říct.“

SJ typy – „Udržíme věci v chodu.“

Vrozené potřeby: STABILITA, PŘEDVÍDATELNOST, SPOLEHLIVOST

„Mluvte s námi jednoznačně – jak se to řekne, tak to je a bude.
Mluvte stručně, konkrétně, přímo k věci, bez zbytečné omáčky.
Nenaznačujte! Nechceme si nic domýšlet, chceme přesně vědět, co nám chcete říct. 
To, co říkáte, bereme doslova, protože slova vnímáme nejdřív v jejich prvním významu. To neznamená, že nemáme smysl pro humor. Taky rádi děláme fórky či použijeme sarkasmus. Ale když jde o něco důležitého nebo když od nás něco potřebujete, máme rádi přímou komunikaci, abychom nemuseli přemýšlet, jestli to myslíte vážně nebo ne.“

NF typy – „Chci být sám sebou, ale nebýt sám“

Vrozené potřeby: HLUBŠÍ SMYSL, JEDINEČNOST, HARMONIE

„Vyhovuje nám komunikace a spolupráce na osobní rovině, velmi nepříjemná je nám hustá atmosféra, chladná, úsporná a nevstřícná komunikace.
Je pro nás důležité, abyste nás brali vážně – trpělivě naslouchali, nezlehčovali naše vnímání situace, vyjadřovali pochopení, ale nesnažili se hned řešit náš problém. 
Nevyčítejte nám, že nedokážeme vždy zůstat klidní a věcní, že se náš projev snadno stane emotivnějším. Pocity jsou pro nás důležité, rádi s vámi o nich budeme mluvit. 
Mluvte s námi upřímně – neupřímnost a neautentičnost lehce odhalíme a ztrácíte tím naši důvěru. Berte ale v úvahu, že si věci bereme osobně. Potřebujeme ujištění, že si rozumíme a že vaše kritika není osobní, že jen řešíte problém.“

NT typy „Já chci být lepší než já“

Vrozené potřeby: ROZUMĚT A PROVĚŘOVAT, KOMPETENTNOST, ZDOKONALOVÁNÍ

„Chceme, abyste mluvili jasně, stručně a rámcově – to znamená, abyste vypíchli jen to podstatné a nezacházeli do zbytečných detailů. 
Pokud něco nechápete, rádi vám to vysvětlíme. Ale nechce se nám vysvětlovat něco, co považujeme za jasně řečené. 
Nechceme vám dokazovat, že jste hloupí, i když to tak možná někdy vnímáte. My jen máme sami radost, že zlepšujeme proces. 
Někdy možná máte pocit, že vás přehlížíme, cítíte se kvůli tomu méněcenní. My to tak ale nemyslíme. Za to, že se tváříme nepřívětivě, může většinou náš vlastní neúspěch, nebo jsme jen ponořeni do svých myšlenek.“

Proč se mám v komunikaci přizpůsobovat já?

Protože je to ve vašem vlastním zájmu. Nechcete-li tedy mluvit do větru (nebo do dubu).
Komunikaci ale není nutné přizpůsobovat vždy. Pokud probíhá skutečný dialog, na který jsou obě strany naladěny a vnímají, že jim druhý naslouchá a slyší, co říkají. Přesto ale doporučuji si pro jistotu na konci udělat drobnou rekapitulaci.
Místo „Takže jsem říkal, že…“ se však spíš zeptejte „A co jsi vlastně slyšel?“.

Více se o jednotlivých typech osobnosti a jejich potřebách v komunikaci dočtete v knize Milovat nestačí.

Sdílejte s přáteli

Komentáře k článku

Napsat komentář

Skvělé — jsem ráda za váš zájem

Některá videa zveřejňuji zdarma, abyste měli možnost vyzkoušet, že to myslím s vaším sebepoznáním dobře. Pokud by vás zajímala videa další, stačí zadat váš e-mail a já vám je ráda pošlu.

Šárka