BLOG

Jak být dobrá máma

jak-byt-dobra-mama-tri-deti

Řešíte, jak být dobrá máma? Nedivím se vám. Mateřství je náročnou zkouškou sebeúcty. Kvůli fyzické únavě a psychickému vypětí někdy nezvládáte domácnost, výchovu či své emoce. Rady z facebookové diskuse vám nefungují. Tchýně se ptá, proč jste si dítě pořizovala, když s ním teď nechcete být. Máma říká, že děti jsou malé jen jednou, tak je třeba si to užívat! A kamarádka? „Musíš se přijmout!“

Petra: „Moudřejší a vyrovnanější matky mi radily, abych se měla víc ráda, a abych nikdy neříkala ‚nejsem dobrá máma‘, ale přijala se. Jenže já jsem to fakt neuměla, i když jsem se tolik snažila!“

Co vlastně je „dobrá máma“?

Myslíte, že jste dobrá máma? Zkuste si u každé věty říct, jestli se vás týká nebo ne. Za každé ANO máte jeden bod 🙂

  1. Zajistím všechno okolo domácnosti i dětí: školku, školu, hračky, oblečení, jídlo.
  2. Stanovuji režim. Jsem důsledná.
  3. Ráda měním plány dle aktuálních možností.
  4. Dokážu se vcítit do pocitů dětí.
  5. Ráda se tulím a užívám si život. Dokážu plynout, vypnout.
  6. Mám humor a nadhled, blbnu s dětmi, mám pochopení pro jejich divočení a srandičky.
  7. Děti si můžou dělat věci po svém, najít si svou cestu. Věřím jim, nekontroluju.
  8. Dávám svobodu ve smyslu „zažij si na vlastní kůži“.
  9. Umím sebe i děti nadchnout pro nějaký nový projekt a jít do toho s nimi naplno.
  10. O výchově intenzivně a komplexně přemýšlím.

Čekáte vyhodnocení? Nepřijde. Omlouvám se. Tohle nebyl test.

Každý bod napsala jiná žena. Ptala jsem se jich, v čem si myslí, že jsou „dobrá máma“. Jak vidíte, každá v něčem trochu jiném. Mámy totiž nejsou stejné. Narodily jsme se s různým biologickým nastavením mozku a kvůli tomu máme různé vlohy pro různé dovednosti. Včetně těch, které jsou potřeba pro mateřství.

Jak být dobrá máma?

Rada první: Nedůvěřujte univerzálním výchovným postupům

Skoro každá máma si myslí, že když se bude snažit, dobře své děti vychová. A některé děti skutečně vypadají jako „dobře vychované“ a nabízí se otázka, jestli proto, že mají tak schopné matky?

Nemusí tomu tak být. To, jak je dítě „vychované“ je zásluha rodičů jen zčásti. Někteří mají štěstí na děti, které je snadné vychovávat, a „jak být dobrá máma“ nemusí řešit. Jiným se narodilo dítě, které by bylo náročné pro každého rodiče. Ani děti totiž už od narození nejsou stejné!

Pokud se vám narodí dítě se silnou potřebou harmonie s vnějším světem, bude ze své podstaty plnit vaše očekávání, protože vás nechce zklamat. To rodičům zpravidla vyhovuje a dítě vypadá, že „poslouchá“. Bohužel se tím učí, že nemusí přemýšlet nad logikou a smyslem věcí, protože to prostě řekla autorita.

Možná se vám ale narodilo dítě se silnou potřebu kompetentnosti a bez logického vysvětlování svých požadavků a uplatňování logických důsledků toho, pro co se dítě samo rozhodlo, ničeho nedosáhnete.

Nebo máte dítě s potřebou akce teď a tady, které jde do vše po hlavě a neustále testuje hranice. U něj dlouhým vysvětlováním, proč něco nemá dělat, ničeho nedosáhnete. Co nezkusilo na vlastní kůži, tomu nevěří. A okolí nevěří tomu, jak náročné to s takovým dítětem může být.

Neberte moc vážně doporučení, „jak být dobrá máma“, od těch, kteří neberou v úvahu vrozené rozdíly mezi dětmi.

Rada druhá: Braňte se „dobrým radám“

Lidé vám radí a vypadá to, že vám chtějí pomoct. Ve skutečnosti vám někdy škodí a spíš pomáhají sami sobě:

  • Sdělují vám, jak to dělají oni. Ujišťují tím sami sebe, že to dělají dobře. A vy si vedle nich můžete připadat neschopná.
  • Mluví o tom, jak se to dělalo dřív a proč to bylo lepší. Tihle lidé se nesmířili s tím, že časy se mění. Ale vy jste matkou v jiné době.
  • Říkají vám, co máte dělat. Chtějí vás ovlivnit, mít nad vámi „moc“. Dělávají to mámy svým dcerám – zatím si nezvykly, že jejich dcera už dospěla nebo ji nechtějí nechat dospět.

Ten, kdo vám chce opravdu pomoct, především naslouchá vaší situaci. Ví, že on je JINÝ člověk, má JINÉ děti a žije v JINÉM prostředí. Nesnaží se vám rychle poradit, ale snaží se vám dát najevo, že vás chápe. A radí vám jen tehdy, když si o to říkáte. A ještě zdůrazní, že si uvědomuje, že je to JEHO rada.

Před jakoukoliv jinou radou je potřeba se bránit. Útočí na to nejcennější, co máte. Na vaši sebeúctu. Jak říká jedna moje známá: „Každý chce vaše dobro. Nenechte si ho vzít.“

jak-byt-dobra-mama-porovnavani-matek

Rada třetí: Neporovnávejte se. Buďte jiná. Buďte svá.

Dnešní mámy jsou na sebe prostě náročné. Porovnávají se s jinými matkami (kamarádkami či ženami na sociálních sítích), přenášejí na sebe tlak okolí (zejména starší generace), nebo si vystačí s vlastními vysokými nároky. A málokdy samy sebe za něco ocení.

Daniela: „Když přemýšlím, jak být dobrá máma, automaticky beru své silné stránky a jak se soustředím na vlastní nedostatky. Kamarád včera párkrát komentoval moje reakce na děti jako nadstandardně trpělivé, ochotné, pečující. Když vypnu svůj vnitřní kritický komentář, jsem ze sebe vlastně dost nadšená!“

To, co dobře zvládáme, bereme většinou jako samozřejmost. A za to, co zvládají jiní lépe než my, se na sebe zlobíme. Je těžké se neporovnávat, když nás v tom škola „podporovala“ ve velkém – známkování totiž není nic jiného než porovnávání. Přitom jak pro zvládání školy, tak pro mateřství, máme různé dispozice. Narodily jsme se s různými biologickým nastavením mozku a kvůli tomu nám jde něco snadno a něco je pro nás fakt obtížné.

Až vás zase přepadnou pochybnosti, jestli náhodou nejste horší máma než vaše kamarádka, zkuste si říct, v čem jste jiné – nikoliv lepší nebo horší. A to, co dělá ona jinak, berte pouze jako jednu z inspirací. Inspirujte se však až v době, kdy budete mít díky Teorii typů pro svou „jinakost“ vysvětlení. Je totiž velmi pravděpodobné, že příčinou rozdílů mezi vámi jsou vaše vrozené potřeby. A pokud se budete snažit „být někým jiným“, bude vás to stát velké množství energie, kterou právě v mateřství tolik potřebujete. 

Veronika: „Přestala jsem si vyčítat, že nemáme režim. Mám se víc ráda za to, jaká jsem. Snažím se být co nejlepší verzí sebe sama.“

Být svá = nehroutit se z kritiky

Proto, abychom mohli přijímat rady a inspirace od ostatních, je klíčová sebeúcta. Pokud ji máme nízkou, přirozeně vnímáme jakékoliv doporučení zvenčí jako útok, proti kterému je potřeba se bránit. Je to jako když mozek reaguje ve stresu. Ovládnou nás emoce a nedokážeme racionálně zvažovat, co v našem kontextu nedává smysl a nad čím bychom se naopak mohli zamyslet.

Přijetí sama sebe skrze Teorii typů vám pomůže zvýšit sebeúctu. Zjistíte, že taková, jaká jste, jste v pořádku. Možná vám bude chvíli trvat, než se „uvelebíte“ ve svém typu, protože vás okolí dlouho nutilo být někým jiným. Možná bude potřeba zpětně se podívat na své dětství. Nicméně až si díky poznání svých vrozených dispozic začnete více vážit sama sebe, začnete si rady okolí i kritiku brát méně osobně. To vám otevře prostor pro další rozvoj.

Není třeba řešit, „jak být dobrá máma“. Tou nejlepší mámou pro své dítě budete, budete-li sama sebou. Mámou, která si váží sama sebe za to, jaká přirozeně je. Máma, která se rozvíjí i v tom, co jí přirozené není, ale nesrážejí ji vlastní pochybnosti ani reakce okolí.

Objevit svou „jinakost“, ocenit své silné stránky a přijmout to, pro co nemáte přirozené vlohy, můžete díky knize Ani mámy nejsou stejné.

Petra: „Díky poznání svého typu se už neobviňuju, že selhávám jako máma, když nejsem pořád usměvavá a vstřícná. Umím si odpustit díky tomu, že se umím pochopit.“ 

Sdílejte s přáteli

Komentáře k článku

  1. Jana, máma dvou akčních kluků

    13. 6. 2021 (23:00)

    Konečně opravdové povzbuzení. Nehodnotit, nesrovnávat se, vypnout režim „Dokonalá máma“, udělat taky něco pro naplnění vlastních potřeb a říct si „Jsem normální taková, jaká jsem“.
    Díky, že píšete články s cílem povzbuzovat. Všichni radí nebo nám jen říkají, co je správně.

    Odpovědět
    • Šárka z Teorie Typu

      13. 6. 2021 (23:02)

      Dobrý den, Jano, já děkuju – jsem ráda, že jste můj záměr odhalila a že vám článek přinesl povzbuzení. Přeji hodně sil a radosti. Šárka

    • Tereza

      13. 8. 2021 (21:09)

      Jj super!!prijde mi to napsané bycejnym selským rozumem. Prijde mi ze v dnešní době se mají maminky tendenci na sociálních sítích především vychlouvat.A hovoří o tom,ze se snaží inspirovat ostatni maminky.Jenda mase známa má instagram (tam působí jako naprosto dokonalá rodina -skutečnost je fakt jiná).Spis si rikam,co si tím dokazuji??mejte se hezky

  2. Lena

    28. 6. 2021 (17:23)

    No Nejsem dokonalá máma někdy křičím někdy na věci kašlu a chtěla bych aby se toho syn naučil víc než já jenže hodně pracuji a tak kteří se často nechám věci jenom tak plynout jsem ale jediná máma kterou syn má takže jsem nejlepší máma Páč jsem jeho, všechny ostatní mámy jsou cizí. Dělám to nejlíp jak dokážu a nikdy ho nebiju

    Odpovědět
  3. Zuzka

    10. 1. 2022 (17:06)

    Občas, když už si říkám, že jako máma nemohu nebo si nevím rady(a nejen jako máma, ale i jako manželka, kolegyně, kamarádka, dcera, vnučka….), ráda se začtu do vašich článků a hned se mi rozsvítí ta malá žárovka nad hlavou. Nemám ráda všechny teorie univerzálních rad. Můj syn je jedno z těch akčnějších společenských dětí, já zase klidná samotářka. Když už se opravdu sama sebe ptám jestli jsem dobrá máma, řeknu si: Moje dítě se většinu dne směje. Tak nemohu být až zas tak hrozná. A víc než rady a příkazy, jak se má či nemá chovat (protože to je v jeho případě, jako mluvit do dubu), se mu snažím ukázat rozdíl mezi dobrém a zlem (i když je to občas ošemetné i pro dospělou hlavu). Velice děkuji za teorii typů.

    Odpovědět
  4. Pavlína

    19. 8. 2022 (12:46)

    Vynikajici clanek, Sarko, za ktery Vam stejne jako za Vase knihy a webinare moc dekuji. Pomohla jste mi pochopit, kdo skutecne jsem a ze nejsem spatna matka jen pro to, ze napr. nejsem dost dusledna, psychicky odolna nebo akcni matka, ktera pro deti vzdy vymysli zajimavy program. A ze mi moje intuice vzdy radila spravne, jak pristupovat ke svym detem, jen jako INFJ typ jsem podlehala tlaku okoli, abych sve deti vychovavala jinak. U dcery (10 let, ENTJ) jsem toho hodne pokazila. K synovi (4 roky, ESFP) pristupuji uz zcela jinak. Citim se ted jako matka svobodneji a sebevedomeji a jedine, na cem mi ted opravdu zalezi, je muj vztah a pohodove straveny cas s detmi a naprava poskozene sebeucty dcery. Uz me netrapi, ze ma moje dcera i ve 4.tride stale spatny uchop tuzky nebo ze syn nejde vecer spat vcas. Naucila jsem se docenit individualitu nejen svoji, ale i svych deti. Prosim, piste dal. Moc se tesim na Vasi treti knihu!

    Odpovědět
    • Šárka z Teorie Typu

      20. 8. 2022 (17:50)

      Dobrý den, Pavlíno, to jste mi udělala radost, že vnímáte v mé práci takový užitek. Kniha už jde do tiskárny a na konci září se na ni všichni můžeme těšit 🙂 třeba se potkáme na některém ze křtů – budeme je na podzim dělat na 7 místech po republice. Tak třeba na viděnou! Šárka

  5. Radek

    17. 9. 2022 (16:50)

    Prosím o radu: Jak dodržovat pravidla a povinnosti svého všedního života když bych žil podle teorie dělám si co chci- já jsem taková a takovou mě berte.
    Co když si děti dělají co chtějí? Neposlouchají, neuklízí a jsou bordeláři?

    Odpovědět
    • Šárka z Teorie Typu

      10. 10. 2022 (10:10)

      Dobrý den, Teorie typů neříká, že si lidé mají dělat co chtějí, protože jsou takové typy. To je zásadní nepochopení mého přístupu. A to, že děti neposlouchají a neuklízí, to souvisí s tím, jak jsme je vychovávali… Takže žádnou jednoduchou radu nemám. Šárka

Napsat komentář

Skvělé — jsem ráda za váš zájem

Některá videa zveřejňuji zdarma, abyste měli možnost vyzkoušet, že to myslím s vaším sebepoznáním dobře. Pokud by vás zajímala videa další, stačí zadat váš e-mail a já vám je ráda pošlu.

Šárka