Vysvědčení? Těchto 5 vět rozhodně neříkejte

Když dítě přinese vysvědčení a vy coby rodič s ním nejste úplně spokojeni, nereagujte zklamáním. Vyhněte se srovnávání s ostatními, větám jako „čekal jsem víc“, nebo výčitkám „vidíš, kdyby ses víc snažil“. Nic z toho dítě nemotivuje, aby se příště snažilo víc. Místo toho oceňte snahu a dívejte se do budoucna. Čtěte dál a dozvíte se, co na vysvědčení neříkat a proč, co naopak děti povzbudí a jak přitom zohlednit typ osobnosti.

Přestože všechny děti (ale i dospělí) nejsou stejné, protože mají přirozeně jinak nastavený mozek, některé věci můžeme aspoň trochu zobecnit. Mezi ně patří i věty, kterými bychom měli, nebo naopak neměli reagovat na jejich vysvědčení.

Věty, které děti povzbudí

1. „Jsem na tebe hrdý/á, že ses snažil/a.“
Proč: Děti potřebují vědět, že jejich úsilí má hodnotu, i když výsledek není dokonalý.
Příklad: „Vidím, že ses hodně snažil, a to je pro mě důležité.“

2. „Vysvědčení je jen jedna část toho, kdo jsi.“
Proč: Pomáhá budovat zdravé sebevědomí a oddělit hodnotu dítěte od známek.
Příklad: „Známky nejsou všechno. Vážím si tě za to, jaký jsi člověk.“

3. „Co ti šlo nejlépe? Co tě bavilo?“
Proč: Podporuje sebereflexi a zaměření na silné stránky.
Příklad: „Z čeho máš největší radost? Co tě letos nejvíc bavilo?“

4. „Je něco, s čím ti můžeme pomoci příště?“
Proč: Nabízí podporu místo tlaku a ukazuje, že v tom dítě není samo.
Příklad: „Chceš, abychom si příští rok víc povídali o učení nebo ti s něčím pomohli?“

5. „Děkuju, že jsi mi vysvědčení ukázal/a.“
Proč: Posiluje důvěru a otevřenost mezi rodičem a dítětem.
Příklad: „Díky, že mi ho ukazuješ. Vážím si toho.“

Věty, které děti demotivují

1. „Tohle je ostuda.“
Proč: Zahanbování ničí motivaci a vztah k učení.
Příklad: „Takhle špatné známky? To je ostuda pro celou rodinu.“

2. „Proč nemáš samé jedničky jako [sourozenec/kamarád]?“
Proč: Srovnávání s ostatními podkopává sebevědomí a vztahy.
Příklad: „Podívej se na Aničku, ta má samé jedničky. Proč to nejde i tobě?“

3. „Tohle ti zničí budoucnost.“
Proč: Zbytečně dramatizuje a vyvolává úzkost.
Příklad: „S takovým vysvědčením se nikam nedostaneš.“

4. „Tohle je tvoje vina.“
Proč: Vede k pocitu bezmoci a nepochopení.
Příklad: „Kdybys nebyl/a líný/á, mohl/a jsi mít lepší známky.“

5. „Žádné prázdniny, budeš se učit celé léto.“
Proč: Trestání za známky ničí chuť do učení a vztah k rodičům.
Příklad: „Zapomeň na výlety, budeš celé léto sedět nad učebnicemi.“

Zohledněte typ osobnosti dítěte

Zkuste s dětmi mluvit o tom, že učení je sice jeho zodpovědnost, ale že ho chcete maximálně podpořit. Že mu s čímkoliv pomůžete způsobem, jaký mu bude vyhovovat. A pak reagujte podle typu osobnosti dítěte – dle Teorie typů. 

Dítěti, které potřebuje jedinečnost a harmonii, zdůrazněte, jak moc vám záleží na tom, aby se při učení cítilo dobře. Dítěti s potřebou kompetentnosti řekněte, že víte, jak je zvídavé a schopné dělat to, pro co se rozhodne. Dítě s potřebou stability ujistěte, že v září nastavíte konkrétní plán a pomůžete mu, aby vše pochopilo a mohlo si dobře procvičit. A dítě s potřebou svobody ujistěte, že učení doma spojíte s pohybem nebo hrou. Vysvědčení je zpětná vazba, ne rozsudek. Vaše reakce může posílit jeho motivaci nebo naopak přispět k narušení jeho sebehodnoty. Vezměte proto v úvahu typ osobnosti dítěte. Více se o sebehodnotě a typech osobnosti dozvíte na miniwebináři zdarma zde: