Pavla Lukášková

Jsem nejistý člověk a moje pochybnosti se promítají i do výchovy. Dělám to správně? Proč se chová takhle, můžu za to já? Až po určení typu dcery jsem zjistila, že to, co mi přišlo jako rebelie a urputnost jsou přirozené projevy jejího typu – schopnost stát si za svým, dobrá argumentace. Že to nedělám špatně, ale potřebuji se na to dívat jinou optikou. A našla jsem díky tomu na dceři ty dobré věci, které můžu ocenit, místo abych jí pořád jen něco vyčítala a ona se cítila nepochopená.

Lucie Kidlesová

Potřeby mého dítěte (ESFP) jsou naprosto odlišné od mých (INFJ). Pomáhá mi to ve větším přijetí sama sebe (nejsem vadná, jen jiná), v přijetí dítěte (nevrtí se tak naschvál, jen prostě musí být v pohybu). Zároveň si dávám větší pozor, abych komunikovala i jemu, že je to tak v pořádku, každý máme jinou potřebu a abych mu kompletně nezhatila sebedůvěru.

Nina Petržalová

Uklidnila jsem se, že je syn v pořádku. Že není autista, když působí jako sobecký a neempatický. Naučila jsem se konkrétně pojmenovávat pro okolí jeho potřeby a najednou se stal celkem zázrak.

Věra Kyselová

Kéž bych typy svých dětí znala dřív, vyvarovala bych se spoustě chyb. Synovi bych dávala víc prostoru v prozkoumávání světa a samostatnosti. A dceru, která je stejná jako já, bych „po vzoru pouček“ nenutila, aby byla kreativnější, ale pomáhala „zúžit výběr“.

Dagmar Štorková

Dcera je typově mým pravým opakem a dřív jsem ji podezírala, že je to malá herečka, že to není ona. Jakmile jsem zjistila její typ, najednou to docvaklo a mám vysvětlení, proč se některé věci dějí, umím ji nahlas ocenit a podpořit.

Zuzana Štambachová

Znát typ syna mi pomáhá přijímat lépe jeho frustrace a s tím spojené emoce, když se mu něco nedaří, nebo se musí něčemu přizpůsobit. Od té doby už beru jako fakt, že rutinní sebeobslužné činnosti jsou pro něj otrava, ke které ho musím dotlačit já 🙈😅.

Anna Polehlová Jourová

Lépe teď chápu optiku, kterou se moje dítě dívá na svět, protože ta moje je hodně odlišná. Snadněji díky tomu přizpůsobuji společnou komunikaci a často o tom mluvíme i s manželem, abychom k dítěti mohli přistupovat s respektem, ale jednotně.

Eva Sigmund

Od doby, kdy jsem odhalila typ dcery, jsem tolerantnější k projevům chování, se kterým nesouzním, ale pro ni je vzhledem k typu a věku přirozené. Třeba když ENTJ dcera každého organizuje a z mého úhlu pohledu buzeruje ☺.

Věrka Janderová Kopečná

Když se dítě chová pro okolí nežádoucím způsobem, vím, že nejsem špatný rodič. Třeba když říká natvrdo, co si myslí (a má pravdu), ale příbuzní to špatně snáší. Protože znám jeho typ osobnosti, vím, že se být citlivější později naučí.

Markéta Sirovátková

Protože vím, jaké jsou děti typy, mohu o tom s nimi také mluvit – popisovat jim, v čem mají některé věci jinak, než já, ale taky jinak mezi sebou.

Lenka Nováčková

Díky tomu, že znám typy osobnosti svých dětí, mohu lépe zvládat vypjaté situace a udržet vše v klidu. Vnímám, že si se svými dětmi lépe rozumím a umím je podpořit v jejich silných stránkách