Tatínek u porodu: otázky a odpovědi

Jaké přínosy má pro dítě, otce i matku přítomnost tatínka u porodu? Proč to může být pro muže těžké? Jak by měl být muž zapojen do péče o miminko už od narození? Jak s tím souvisí genderové stereotypy, že „kluci nebrečí“?

Proč může být přítomnost u porodu pro tatínka náročná?

Důležité je si uvědomit, že muž může mít z přítomnosti u porodu obavy. Může se bát ztráty kontroly nad svými emocemi nebo že pro něj bude těžké čelit emocím své ženy. Žena může v závěrečných fázích porodu plakat, nadávat, křičet, že umírá. Mnoho mužů se bohužel špatně vyrovnává s emocemi svými i druhých lidí, protože jim od mala bylo vnucováno, že „kluci nebrečí“. Naučili se své emoce potlačovat a emoce druhých zlehčovat. Případně projevují empatii tím, že  „vyřeší problém“, který nelibé emoce druhého způsobil. A když problém nelze řešit a emoce druhého zastavit, dostavuje se bezmoc jako velmi silný stresový faktor. Muž cítí  bezmoc, že ženě nemůže ulevit od bolesti, ukončit její trápení a vnitřně si vyčítá, že za její utrpení může on. Proto je hodně důležité, aby budoucí tatínek absolvoval předporodní přípravu se svou ženou, kde se naučí konkrétní postupy, jak ženě naslouchat, ale také jí ulevit od bolesti. Důležitý je praktický trénink, aby se muž nebál, že v některých pozicích své křehké ženě ublíží.

Má žena muže nutit, když k porodu nechce?

Partneři by se měli domluvit, co si každý z nich přeje a proč a hledat kompromis. Pro ženu je určitě důležité, že má s sebou někoho, koho zná, kdo jí dodává jistotu v nové situaci, kdo ji podpoří v těžkých chvílích a třeba pomůže v komunikaci s personálem, když si něco přeje a bojí se si o to říct. Podpora, kterou tu od partnera zažije, stejně jako jeho projev úcty a respektu za to, co při porodu podstupuje, může posílit jejich vztah. Pokud však jsou ve vztahu dlouhodobé problémy, tak je ani společný zážitek během porodu neodstraní a později zase vyplavou.

Ženy se bojí, že když je tatínek při porodu uvidí, přestanou ho přitahovat. Stává se to?

Může se stát, že muž se po porodu nedokáže s partnerkou milovat, protože v ní vidí především matku a nedokáže ji znovu vnímat jako milenku a vést s ní sexuální život. Říká se tomu Madonin komplex. Někteří odborníci se domnívají, že tuto poruchu provokuje především přítomnost muže u porodu, ale tato souvislost nikdy nebyla přesvědčivě dokázána. Naopak muž může ve své ženě hledat matku z úplně jiných důvodů – pokud se svou matkou neměl zdravou citovou vazbu, může ji ve své ženě hledat. A jeho přítomnost u porodu s tím nemusí vůbec souviset.

Jakou roli hraje tatínek u porodu pro novorozené dítě?

Pro miminko je po porodu klíčové, aby se mohlo uklidnit, protože v jeho těle je nahromaděný adrenalin a samo se efektivně uklidnit neumí. Proto je provádí bonding, kdy se miminko uklidní tím, že se položí na břicho nebo hrudník matky. A pokud matka, např. po císařském řezu s celkovou anestezií nemůže bonding provádět, může to udělat otec. Nebo se mohou v průběhu té hodiny až dvou vystřídat. Bonding slouží nejen jako urychlení adaptace novorozence na svět a podpora kojení, ale je důležitý pro utváření vztahu mezi rodiči a dítětem. Tátové se bondingu mohou bát, nevědí, co budou s miminkem dělat, ale jakmile jej dostanou na tělo, zpravidla zažívají nádherný pocit spojení s dítětem, který vytváří základ zdravé citové vazby.

Proč má táta o miminko pečovat už od narození?

Častým argumentem je, že táta dítě nemůže kojit, a tudíž si s ním dítě takovou blízkou vazbu nevytvoří. Ale není to pravda. I když otec krmí dítě z lahve, dítě vnímá, jak voní, jak na něj mluví, jak zrcadlí jeho emoce, jak ho drží a houpe. Táta se stává člověkem, kterému dítě důvěřuje, u kterého se může uklidnit úplně stejně jako u mámy.  Dítě si vytváří s otcem bezpečnou, zdravou citovou vazbu. Ta je naprosto zásadní v pozdějším životě pro navazování a udržování vztahů, regulaci emocí i sebeúctu a sebevědomí. Nemyslím si, že by v péči o miminko měla mít maminka nějaké speciální povinnosti, které tatínek nemá dělat nebo je nezvládne, a naopak. Praktickou péči, ale i houpání, mazlení, „povídání si“, hraní s hračkami mohou dělat oba rodiče. Jde čistě o dohodu mezi partnery, jak se budou střídat.

Může mít muž k novorozeněti stejně biologicky „nastavený“ vztah jako matka?

Když se žena se stane matkou ,smysl jejího života se hodně změní. Mateřství rozšiřuje sebepojetí o identitu “matka, která se stará o své dítě“. Přirozeně se jí vyplavuje oxytocin, díky kterému se vytváří tzv. připoutávací vazba, aby dítě neopustila, starala se o něj a ono přežilo. Otec bohužel často začne hrát druhé housle, i kvůli tradičnímu rozdělení rolí a genderovým stereotypům. Muži se proto do péče o miminko nehrnou a mnohé ženy je k tomu ani nechtějí pustit. To se naštěstí v poslední době výrazně mění. Výzkumy ukazují, že i mužům se může vyplavovat oxytocin, když se o miminko starají. Biologickou výmluvu tedy tatínkové nemají. Nicméně je chápu, protože musí bojovat s již zmíněnými genderovými stereotypy – jestli jsem „dost chlap“, když přebaluju pokakané dítě. Bavit se s muži o tom, že jsem šel z práce dřív, abych stihl miminko vykoupat, a jsem trochu nevyspalý, protože v noci k miminku vstávám, to zatím v pánské společnosti není většinově vnímáno jako známka „správného muže“.

Závěrem

Ať už se tatínek rozhodne být u porodu, nebo ne, to nejdůležitější je, aby s tím byli oba rodiče v souladu a cítili se dobře. Není správná ani špatná volba – každá rodina má své potřeby, své hranice a své způsoby, jak prožít příchod dítěte na svět co nejlépe.

Důležité je, aby se o tomto rozhodnutí dokázali otevřeně bavit, vzájemně se slyšet a respektovat, co každý z nich potřebuje. K tomu může napomoci i miniwebinář „Jak být Ssám sebou i mít dobré vztahy“, který podporuje porozumění a komunikaci mezi partnery nejen v otázce porodu, ale i v dalších důležitých situacích spojených s rodičovstvím.

👉 Podívejte se spolu na miniwebinář zde